ZeMřEl pRo LáSkU

27. října 2007 v 18:23 | jááá=) |  @▼♣Smutnépříběhy♣▼@
Ze sna volá:Kde jsi !?!, probouzí se v kaluži slz, srdce mu buší jako nikdy a žaludek mu svírá hrozná křeč. Ne, ona už tu není. Ona, jenž mu dávala sílu do života, jen díky ní žil, jen díky ní chtěl jít dál. Bez ní už to nejde. Ne, on to nechce vzdát, on nikdy nic nevzdal. Ale najednou má pocit, že nejde jít dál. Ten co se každé ráno probouzel s úsměvem, úsměvem pro ni, se najednou nedokáže smát. Klepou se mu ruce a je mu tak zle jako nikdy dřív. Doufá, že je to jenom sen, ale ne a ne se probudit. Už hodněkrát se mu o tom zdálo, už hodněkrát měl strach, že ji ztratí. Byla to jeho největší noční můra, ale měl i spoustu krásných snů. Proč se nám plní jen ty noční můry. Na sny už není místo? Víš, on ji miloval, vlastně, stále miluje. A teď je jen uzlíček nervů, klepající se stvoření co mu každou chvíli po tvářích stéká slza, jedna za druhou. Stále myslí na to jaké to bylo, když byla ještě jeho. A doufá, věří, že bude. Ne, to nemůže být konec. To prostě nejde. Má strach, má strach jaké to bude bez ní, bez toho roztomilého úsměvu do, kterého se dokázal tolikrát zamilovat. Víc a víc. Pravda je ovšem krutá, ale on ji nechce slyšet. Má ještě naději. Naděje umírá poslední. Ale on umírá žalem. Nedokáže si představit, že se zítra probudí a bude mít ten samý pocit. Ten hrozný pocit samoty. Opustil ho celý svět. Ať dělal cokoliv, myslel při tom na ni. Byla jeho jediným splněným snem. Měl konečně pocit, že žil. A to všechno ho opustilo. On už nemá touhu jít dál a bez ní ani sílu. Poslední naděje živí jeho srdce, jen pro ni tluče. Zlomené, pochroumané, hořké. Nedokáže jíst, nedokáže spát, podívat se na sebe do zrcadla. Jen koukat hodiny a hodiny na její fotku. Jak se na něj směje. Jeho život ztratil smysl. Tak náhle, nečekal to. Ještě pár okamžiků před tím se smál. A najednou, jakoby mu někdo vytrhl srdce. Srdce které patřilo celé jí. Slz stále přibývá a naděje slábne, z odcházející nadějí i pomalu mizí jeho duše, zpomaluje se dech i tlukot srdce. Sedí, bez známek života. Poslední výdech patřil jí. Zemřel žalem pro lásku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ájuška Ájuška | 10. února 2008 v 18:40 | Reagovat

Týo, tak to je nejvíc moc smutňoučký :-( :-( .. chjo :-( ale je to krásně napsaný :-( jůfa :-(

2 myschinka myschinka | 24. dubna 2008 v 20:21 | Reagovat

to je to nejhezčí co jsem kdy četla viděla a slyšela je to tu moc bájo!!!!!

3 Catwallk - majitelka Catwallk - majitelka | Web | 20. července 2008 v 17:48 | Reagovat

Díky :-) snažím se , aby to tu bylo ještě lepší :-) pořád je kam se posouvat k dokonalosti :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama